Nenávidím nebo miluji?

18. listopadu 2006 v 10:37 | Smajlinka Smoulinka |  Příběh Cornelie
Tak toto je můj první příběh o witch. Moc spisovatelské ambice asi nemám, ale snažila jsem se......:) Můžete do komentářů oznámkovat.
Nenávidím nebo miluji?
Toto se odehrává jen pár dní poté, co se Caleb s Cornelií rozešel.
Cornelia se dívá oknem na hustě se snášející provazce deště. Leje jako z konve a to Cornelii na náladě nepřidá. Sedí na stole a stále se dívá na svět, který se rozkládá okolo jejich vily. Cornelia si povzdechne. Snad pomilionté si v paměti přehrává svůj rozchod s Calebem. Zas a znova jako ve zpomaleném filmu vidí před očima nejkrásnějšího kluka, který jí říká: "Vidíš Cornelie, mezi námi je strašně moc rozdílů, moc překážek, strašná vzdálenost! Uvidíš, náš rozchod bude to nejlepší řešení." Aniž by si to uvědomovala, Cornelii začnou téct slzy a smáčí jí tváře. "Calebe," šeptá tiše, "proč jsi to udělal? Copak jsem tě dost nemilovala?" a znovu jí vhrknou slzy. Cornelii se v hlavě honí spousta otázek: Opravdu neexistovalo jiné lepší řešení? Mohli bychom se k sobě ještě kdy vrátit? Je Caleb z rozchodu stejně smutný jako já? Miluje mě ještě? PROČ? Proč se to muselo stát? "NE!" vykřikne Cornelia, "nesmím na něho myslet, nesmím vzpomínat, je pryč a už se nevrátí!" Cornelia si přitáhne kolena k bradě, složí na ně bolavou hlavu a rozvzlyká se……………….
Ráno: Cornelia se probouzí jen velice pomalu z hrozné noční můry. Celou noc ji pronásledoval nějaký přízrak se sekyrou, kterému neviděla do obličeje. Utíkala, ale nohy měla jako z olova. Pak zakopla a spadla na zem. Přízrak ji dohonil, rozpřáhl se a ona mu poprvé uviděla do obličeje. Byl to Caleb! Byl to Caleb a chtěl ji zabít! Začal se děsivě chechtat a pak řekl: "Cornelie, jak vidíš, mezi námi je moc rozdílů. Uvidíš, když tě zabiju, bude to to nejlepší řešení." Uffffff, ještě že to byl jen sen. Corny vstává z postele a jde do koupelny, kde si pečlivě vyčistí zuby, pleť, učeše se a v pokoji si oblékne černé zvonové džínsy se třpytkama a stříbrným páskem a krátké přiléhavé tílko bílé barvy na ramínka. Před zrcadlem si nanese trochu třpytek i na oční víčka, řasy zvýrazní řasenkou a rty přejede růžovým leskem na rty. Vlasy efektně rozhodí po zádech. Dlouze se na sebe zadívá do zrcadla a vtom se vedle jejího odrazu zjeví také Calebův. Cornelia se lekne a podívá se za sebe. Nikdo tam nestojí. Mrkne znovu do zrcadla, ale Caleb už tam není. Cornelku začnou pálit oči další salvou slz. Ne! Má řasenku, nemůže si dovolit ani malý pláč. Rychle se snaží vydýchat a nepustit slané kapky přes hradbu řas………
Cornelia přijde do kuchyně. "Dobré ráno Cornelie. Dáš si něco k snídani? Toast? Uzenáče? Šunku s vejci? Chleba s máslem?" nabízí její matka, která si už delší dobu všímá, že s její dcerou není něco v pořádku. "Jen……jen toast, díky." Řekne Cornelia a posadí se ke stolu naproti Lilian. "A co si dáš k pití? Čaj, kávu nebo kakao?" "Kakao." Rozhodne se Cornelia. O minutku později už před ní Elizabeth pokládá talíř se dvěma toasty a hrneček teplého kakaa. "Nech si chutnat." Usměje se matka. "Díky." Poděkuje Corny a ukousne si kousek toastu. Necítí jeho chuť. Žvýká jen ze zvyku a polyká automaticky. Jako robot. Přesně tak si teď Cornelia připadá. Ve škole, doma, všude………..
O několik týdnů později: Cornelia už se s rozchodem smířila a přestože jí ještě pořád bolí, nemyslí už na Caleba v jednom kuse.
Will opatrně pokukuje po Cornelii. "Corny? Elyon říkala, že se tu v nejbližší době zastaví," začne opatrně, "aby……aby znovu viděla Zemi a školu a tak……." "Hm." Broukne apaticky Cornelia. "A……A říkala, že s ní přijede i…….i Caleb." Dokončí Will a s obavami mrkne na Cornelii. "Proč?! Proč s sebou přiveze i…….. i toho bídáka?!" rozhorlí se Cornelia a zamračí se. "Já nevím, asi……asi by si s tebou chtěl promluvit, vysvětlit ti……" chce vysvětlit Taranee, ale Cornelia jí nadá domluvit: "Nemá mi co vysvětlovat. Nenávidím ho!" "Corny, každý na tobě pozná, že s tebou ten rozchod pěkně zamával!" zašklebí se Irma. "Se mnou ten rozchod nezamával! Co si vůbec o sobě myslíš Irmo?! Proč se mi furt pleteš do života?! Proč se mi vy všechny pletete do života?! Řekněte, co se to s váma děje? No tak mě nechal kluk, no bóže!" Cornelia vybuchne, všechno co cítila k holkám už dost dlouho, vše co v sobě tak dlouho dusila teď vyplynulo na povrch. Byla nešťastná, zklamaná a rozčílená. "Cornelie my…." Snažila se Hay Lin. "Ne! Mlč! Ještě mám pár věcí. K tobě Will bych chtěla říct, že už bys konečně mohla přestat poučovat a nehrát si na vůdkyni i vo normálu! Irmo, ty si ty svoje vtípky strč někam a přestaň mě sakra furt shazovat, víš o mě houby, tak nedělej, kdovíjak mě neznáš! Taranee, ty přestaň utěšovat a věnuj se té své škole. A Hay Lin, ty…….." vtom si Cornelia uvědomila co dělá a vhrkly jí slzy. "Všichni mi dejte pokoj!!!!" a tímto se rozběhla pryč. Holky za ní ještě dlouho zíraly a nedokázaly ze sebe vypravit slovo.
Cornelia utíkala až na pláž, která teď už byla dokonale prázdná. Zastavila se. Píchalo jí v boku, nohy jí bolely. Ale ze všeho nejvíc jí bolelo srdce. Došla k molu, tam si sedla a dívala se na červánky, které se začaly dělat na obloze. Caleb! Ten kluk jí totálně zničí. Všechno bylo lepší než ho potkala. Celý život! Milovala ho a on jí. Jenomže tak krátce……….tak krátce. Rozchod s ním ji zasáhl hodně hluboko. Dokonce pochybovala, že se ta rána vůbec někdy vyléčí. V posledních týdnech už ta bolest byla mnohem menší! Rána se začala zacelovat. A teď, když Cornelia ví, že se s Calebem bude muset znovu setkat, začala bolest nanovo, rána se zase otevřela a srdce krvácelo……….
Cornelia se vrátila domů velmi pozdě, za což samozřejmě získala výčitky svojí mámy, jakou o ní měli starost. Cornelia neměla už ani sílu vzdorovat. Do postele se dostala až kolem jedné hodiny v noci. Z večerní hygieny věnovala pouze 5 minut vyčištění zubů a pak oblečená, nešťastná a vysílená padla na postel. Grázl je to, grázl!!!!! Nenávidím ho, nenávidím!!!!! Jenže…… pořád ho miluji, až to bolí! Nenávidím ho, ale miluji, miluji, miluji!!!!!!!!!!!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cornelia Hale Cornelia Hale | Web | 18. listopadu 2006 v 16:30 | Reagovat

Je to NÁDHERNÝ příběh!! Prosíím pokračováníí!! =D

2 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 18. listopadu 2006 v 19:36 | Reagovat

Važně? Moc děkuju, myslela jsem, že se nebude líbit. Jj, pokračování bude, ale jen jestli ho chcete.....

3 C.O.R.N.E.L.I.A. C.O.R.N.E.L.I.A. | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 18:01 | Reagovat

Nádhera!Jdu číst pokračování!

4 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 20:14 | Reagovat

C.O.R.N.E.L.K.A: :)

5 martan martan | 22. listopadu 2006 v 14:55 | Reagovat

jůůůůůůůů

6 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 22. listopadu 2006 v 15:36 | Reagovat

martan: to je to tak strašný? :-D

7 Michelle Michelle | Web | 3. ledna 2009 v 19:31 | Reagovat

naaaj pribehy na svete ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama