Pár minut lásky.

19. listopadu 2006 v 13:17 | Smajlinka Smoulinka |  Příběh Cornelie

Pár minut lásky

Pokračování příběhu "Nenávidím nebo miluji?"

Je horké slunečné odpoledne a před školou stojí pět dívek. Dvě z nich se nervózně dívají na hodinky, druhé dvě s úsměvem koukají směrem k bráně školy, ale jen jedna zůstává trošku za ostatními, ve tváři nezúčastněný výraz. Má dlouhé blond vlasy a jmenuje se Cornelia. Najednou se u brány školy zjeví portál, a z něho vystupují dvě postavy. "Elyon! Calebe!" zamává nadšeně zrzavá z dívek- vůdkyně Will. "Nazdárek!" zašklebí se hnědovláska Irma. "Elyon ahoj!" usmívají se dvě tmavovlásky- Taranee a Hay Lin. "Čauky Ellie." Pokusí se o úsměv i Cornelia. "Cornelie! Holky!" rozběhne se k nim Elyon, v jejím úsměvu se zalesknou bílé zuby a už se s dívkami objímá. "Tak ráda vás zase vidím!!!!" směje se. "Taky tě rády vidíme Elyon." Oplatí Irma. "Cornelie je ti něco?" všimne si Elyon Corneliiny tváře. "Ne, nic Ellie. Měla jsem těžký týden. Vítej na Zemi." Řekne Cornelia. Elyon ji obdaří úsměvem a to už k nim dojde i Caleb. "Ahoj holky." Pozdraví. "Zdar Calebe." Odpoví mu čtyři z nich. Cornelia se však dívá přesně opačným směrem. "Ahoj Cornelie." Přijde Caleb k ní. "Jak se m….." "Nazdar." Odsekne ledově Cornelie a nenechá Caleba dokončit otázku. Ten se zarazí a tváří mu přeběhne stín. "Cornelie…." "Budeme tu jenom stát nebo co? Pojď Ellie, zajdeme třeba do kavárny, povíš mi jak ses celé ty týdny měla." Cornelie už se musí přemáhat, aby se jí netřásl hlas, když opět Caleba přeruší. Elyon se po ní zaraženě podívá a Will se kousne do rtu. "Ehm….. Corny, víš jistě, že ti nic není?" optá se opatrně Ellie. "Jasně že ne, je mi úžasně." Cornelii se podivně zvyšuje hlas. "Jenom…….. promiňte, zapomněla jsem že musím…..ehm…….. musím jet s našima k babi." Zalže Cornelia, protože cítí, že dlouho už pláč nezadrží "Uvidíme se později." Dokončí, otočí se na podpatku a běží pryč. Elyon se koukne na holky. "Co se stalo?" "No, víš Ellie, ona…… ona má trochu těžké……" začne Taranee, ale Irma ji přeruší "Ona se jednoduše ještě nevyrovnala s rozchodem tady s panem ,Sloužím Meridianu´" a hodí zlostným pohledem k Calebovi. "Irmo!" okřiknou ji Hay Lin a Will. "He, co je? Vždyť je to pravda." Zamračí se Irma. "Ach jo……" povzdechne Will. "Aha…… hm……" zamyslí se Elyon "Calebe, musíš si s ní promluvit." Rozhodne se. "Já bych rád, jenže ona si nedá nic vysvětlit. Nemluví se mnou. Jsem pro ní vzduch." Řekne nešťastně Caleb, když na sobě cítí pohledy všech. "A co jsi čekal?!" vybuchne znovu Irma. Přestože nemá Corny úplně nejradši, nechce aby se takhle trápila "bylo to od tebe tak hnusné, až bych……………….." Hay Lin ji zacpe pusu rukou, takže Irma vydává už jen jakési přidušené skřeky. "Calebe……" zadívá se mu Elyon prosebně do očí. Nemusí prosit dvakrát. Caleb se rozběhne směrem, kam utíkala Cornelia………
Cornelia se zastaví v parku. Rozhlédne se kolem, uffff nikde nikdo, sedne si na nejvzdálenější lavičku od chodníku a tam se rozpláče. Zakryje si obličej dlaněmi a je jí jedno, že má stíny a řasenku. Musí to ze sebe dostat. Vždyť on vypadal jako by se nic nestalo! V nejmenším to s ním nehnulo! Cornelia začala pochybovat, zda jí měl Caleb vůbec kdy rád a při té myšlence se rozeřvala ještě víc. Slzy, které jí protékaly mezi prsty padaly na její džínové kraťasy, když vtom se její paže někdo zlehka dotkne. Cornelia se lekne a podívá se na vetřelce. Přes slzy rozezná akorát hnědé vlasy a vysokou postavu, která před ní sedí v podřepu, přesto je jí jasné kdo to je. "Nech mě!" vytrhne se, otočí se k němu zády a snaží se si hřbetem ruky otřít oči. "Cornelie…… nechtěl jsem ti ublížit." Šeptne Caleb tiše. "Ale ublížils!" zavzlyká Cornelia "gratuluju, máš cos chtěl: Ty sloužíš královně v Meridianu a já se na Zemi trápím!" "Cornelie…… tohle jsem nechtěl." Caleb Cornelii chytí za ruku. "Ne!" brání se Cornelia, když si k ní Caleb přisedne na lavičku. Caleb ji vezme za bradu a otočí její tvář čelem k jeho. Je tak krásná, pomyslí si. Dokonce i když má po tvářích rozmazanou řasenku a oči zčervenalé pláčem. Opravdu jsem jí nechtěl ublížit, kéž by se to dalo napravit……. Caleb se jemně dotkne její tváře. Cornelia se zachvěje. Ukazováčkem jí pomalu otírá z tváře rozmazanou řasenku a slzy. Cornelia se chce vytrhnout, ale najednou zjistí že nemůže. Při jeho dotecích se jí srdce rozbuší a cítí podivnou slabost po celém těle a kdyby stála, určitě by se musela zkácet na zem. Cornelia zjistí, že si přeje, aby tenhle okamžik trval navždy. Nic nemůže být krásnějšího. Nebo ano? Caleb přiblíží svůj obličej k jejímu a dívá se jí hluboko do modrých uslzených očí. Cornelia pod tím pohledem taje, doslova šílí touhou ho políbit, proplést svůj jazyk s jeho, ochutnat jeho rty……. Jako tenkrát. Ani nepostřehne, když se k ní Caleb ještě víc přiblíží. A pak Caleb zruší i tu nepatrnou vzdálenost mezi nimi. Nedočkavě se oba políbí. Cornelia cítí jeho hebké teplé rty na svých a může se zbláznit. Jestliže si ještě před nedávnem pokládala otázku, zda Caleba nenávidí nebo miluje, nyní to ví stoprocentně. Miluje! Pořád to v ní je, nikdy nepřestala milovat……. Cornelia pootevře ústa a poprvé za dlouhou dobu proplete svůj jazyk s tím Calebovým. Líbají se dlouze, vášnivě a nekonečně dlouho! Calebův jazyk se jí dobývá hluboko do úst, je to nádherné, Cornelia je celá rozklepaná, ještě chvíli a může si s ní dělat co bude chtít. Ta představa ji vyděsí, vzpamatuje se a násilím od sebe Caleba odtrhne. "Ne!" dostane ze sebe, "tohle nejde, já……" "Cornelie, nikdy jsem tě nepřestal milovat. Opravdu jsem nechtěl, aby ses trápila. Můžeš mi odpustit?" Calebův hlas je lehce chraplavý, je vidět, že s ním polibek pěkně zamával. Cornelia přemýšlí nad tím co jí řekl…………. A pak váhavě přikývne.
Elyon a ostatní strážkyně vrhají na Cornelii zkoumavé pohledy, neví nic o tom co se stalo v parku a nejsou si jisté, jestli je Cornelie zase v normálu nebo ne. Ta se dívá výlohou na vystavené zboží a nahlas komentuje: "Tahle sukně by se ke mně nehodila, je příliš staromódní. Zato tohle tričko je super, růžová barva zrovna letí. Určitě sem musím později dotáhnou tátu s kreditkartou…….. Hele, ta modrá mikina. Myslím, že ta by se nejvíce hodila k tobě Hay Lin. Hay Lin?" obrátí se na ni a zpozoruje, že se na ní všichni upřímně dívají. "Co je to s váma?" zasměje se, protože jejich starostlivé výrazy jí připadají prostě k smíchu. Ona sama je od té události v parku jako vyměněná. "Cornelie, mluvila jsi s Calebem?" vypálí najednou Elyon, která to už nemůže vydržet. Cornelia se chápavě zašklebí. Tak o tohle jim jde! "Jo" odvětí prostě. "A?" vyhrknou všechny najednou a všechny se na ni nedočkavě dívají. "Nemusíte mít starost dámy, všechno je zase v normálu." Usměje se Corny a obrátí se znovu k výloze. Will si zhluboka oddychne, Irma obrátí oči v sloup, Taranee se usměje, na Elyon je vidět radost, Hay Lin se zajímá: "Takže spolu zase chodíte?" "Ne, to ne…." Posmutní Cornelia "To nevadí, hlavně, že ty už jsi zase normální. Takovou jsem tě neznala." Obejme Cornelii Elyon. "Díky Ellie, jsem opravdu ráda, že jsi tady." Řekne Cornelka a obrátí se na ostatní "Jo a holky…….. chci se vám omluvit za to, jak jsem na vás tehdy vyjela. Bála jsem se, když jsem se dozvěděla, že Caleb přijede, že to bude ještě horší. No a myslela jsem si, že jste to udělaly schválně. No a tak jsem byla vytočená, naštvaná a smutná. A….. vždyť mě znáte. Zkrátka jsem měla pusu rychlejší než mozek." "To nevadí Cornelie, my jsme to tak nebraly." Přijme omluvu Will a všechny se obejmou. "Kamarádky?" ujišťuje se Corny. "No jasně." Směje se Tara. "Kamarádky navždy." Doplní Irma…………..
"Calebe co je s tebou?" šťouchne Cornelia do Caleba na rozlučkové oslavě, po které se má Elyon vrátit do Meridianu. "Co-cože?" zakoktá Caleb "Ni-nic." "Něco ti je." Odporuje Cornelia "tak co se děje? Přece jsme zase spolu ne?" "Právě. Cornelie……. Nemohli bychom se na chvilku projít?" "Jasně, třeba na pláž." Cornelie s Calebem se nenápadně vytratili z večírku a zamířili na, teď už liduprázdnou, pláž. Obloha už je tmavá, začíná se stmívat rychleji než na začátku léta. "Tak co ti je?" zeptá se Cornelia znovu "bude se ti stýskat po Elyon nebo….." "Totiž Cornelie…… ne, nebude se mi…….ehm…….stýskat po Elyon, protože………. no, totiž…… já totiž jedu zase s ní." Cornelia se lekla a prudce se obrátila k Calebovi "Co tím chceš říct?" hlas se jí třásl. "Vracím se znovu na Meridian, sloužit královně." Caleb odvrátil tvář, aby se Cornelii nemusel dívat do očí. Neříkalo se mu to lehce. Cornelii nepřestal milovat, ale věděl, že na Zemi by nemohl žít. Ani Cornelia v Meridianu. Všechno je to tak složité…….. "Ale….ale, tehdy v parku…." Corneliin hlas byl přerývaný, jak se snžila neplakat. "Promiň Cornelie……" Caleb se otočil a pomalu odcházel do houstnoucí tmy………. Cornelie pořád ještě stála na pláži a nemohla tomu uvěřit. Ne, tohle přece nemohla být pravda. Co jejich společné sny? Jejich přání? Společné pohledy? Co jejich společných pár minut lásky v parku? Cornelie z koutku očí začaly téct slané kapky slz, smáčely jí tváře a dopadaly na zem. Tohle se opravdu přece nemohlo stát. Takový tenhle život přece nemohl být. Opravdu to bylo jen pár minut lásky……. A dál nic?
Nikdo ze slavících neviděl, jak smutná a uplakaná odchází Cornelie mlčky z oslavy. Věděla však, že i přes tuhle nesnesitelnou bolest Caleba miluje a že i kdyby věděla co přijde, byla by ochotná prožít všechny trápení a bolesti znova, jen aby ještě jednou zažila pár minut lásky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak byste oznámkovali tento příběh?

1
2
3
4
5

Komentáře

1 terka terka | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 15:24 | Reagovat

SUPER! TAKY PÍŠU PŘÍBĚHY WITCH NA SVÉM BLOGU.

2 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 16:00 | Reagovat

terka: díky!

3 Cornelia Hale Cornelia Hale | Web | 19. listopadu 2006 v 18:13 | Reagovat

Ježiši, to je tak NÁDHERNÝ příběh!!!! Opravdu KRÁSA!! =D

4 C.O.R.N.E.L.I.A. C.O.R.N.E.L.I.A. | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 18:15 | Reagovat

Jezis to je smutny....=(.Chci pokračování!

5 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 20:13 | Reagovat

Cornelia Hale: Moooooc děkuju:)

6 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 20:13 | Reagovat

C.O.R.N.E.L.K.A.: Taky nepíšeš zrovna nejveseleji:-D Pokračovaní bude.

7 C.O.R.N.E.L.I.A. C.O.R.N.E.L.I.A. | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 21:01 | Reagovat

Mně se líbí víc smutné příběhy a romantický, než takový ty komedie se štastným koncem...Takže ten tvůj je upe SUPER!

8 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 21:42 | Reagovat

C.O.R.N.E.L.K.A.: Já radši píšu příběhy smutné, ale když třeba čtu jiný příběh, jsem radši pro Happy End:-D

9 C.O.R.N.E.L.I.A. C.O.R.N.E.L.I.A. | E-mail | Web | 19. listopadu 2006 v 22:05 | Reagovat

Jj, přesně tak,...To jsi vystihla.Ale dobře napsané smutné příběhy jsou taky mocinky krásné...Třeba tenhle se ti mocinky povedl, vážně!

10 Smajlinka Smajlinka | E-mail | Web | 20. listopadu 2006 v 7:13 | Reagovat

C.O.R.N.E.L.K.A.: Díky, jen se musím zamyslet, co bude v pokračování.....

11 Corny Corny | 17. února 2007 v 9:57 | Reagovat

dakujem,dakujem za krasne spriemnenie dna :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama