Corneliina bolest XVII.- Závěr

4. března 2007 v 14:05 | Smajlinka Smoulinka |  Corneliina bolest
Corneliina bolest XVII.- Závěr
Cornelia si vezme od třídního učitele vysvědčení a složí ho do desek. "Mohlo to být lepší." Poznamená profesor. "Ale i horší." Opáčí Cornelia tiše. Profesor se na ni dívá s takovým podivným otcovským pohledem. "Od září to rozjedeme nanovo." Řekne. Cornelia přikývne a připojí se k Will, Taranee, Irmě, Hay Lin a kupodivu i k Elyon. Před školou se dívky loučí. "Budeme si volat." Slíbí Elyon. Tráví prázdniny v Meridianu. Irma odjíždí s rodiči do Itálie, Hay Lin vezme Erik hned první dva týdny prázdnin na sjíždění řeky, rodina Taranee se rozhodla strávit prázdniny u babi na Slovensku a Will odjíždí s matkou a Mattem do Španělska. "Bude se mi stýskat." Vyhrkne Hay Lin a dívky se obejmou. Dál už pokračuje každá jinam. Elyon jde na sever, Taranee a Hay Lin na západ, Irma zamíří na jih a Will s Cornelií se vydají východně, mají kus cesty společné. Povídají si o tom, co všechno bude každá o prázdninách dělat. Na náměstí se jejich cesty rozdělí. Will se s Cornelií obejme a rozejdou se každá svou cestou. Když Cornelia dorazí domů, má v úmyslu hned vyrazit za Chlebem, domluvili s schůzku, aby naplánovali stanování. Než ale stačí svůj plán uskutečnit, odchytne ji v kuchyni máma. Pochválí jí vysvědčení a oznámí jí novinu: "Cornelie, Lilian, chtěli jsme vám to říct až teď po vysvědčení. Podařilo se nám s tatínkem zamluvit letenky do Afriky, takže trávíme celé dva měsíce prázdnin v Egyptě! Celá rodina, nebude to skvělé?". Zatímco Lilian poskakuje radostí, Cornelia ztuhne. "Já nejedu!" odmítne. Lilian, její táta i máma na ni vytřeští oči. "Cože?" zeptá se otec, jakoby špatně slyšel. "Nemůžu jet! Už mám na prázdniny svůj plán." Vysvětluje Cornelia. "Tak si ho budeš muset zrušit. Letenky už jsou zamluvené." Zamračí se matka. "To nejde! Mami já--" snaží se Cornelia, ale matka ji přeruší: "Bez řečí! Dokud tě živíme a šatíme, budeš nás poslouchat!". Cornelia má v očích slzy vzdoru a uteče z domu. Za Calebem. Ten jediný ji pochopí. Najde ho na obvyklém místě. "Calebe!" volá už z velké dálky. "Cornelie!" rozzáří se Caleb, "stalo se něco?" zeptá se když vidí Corneliiny opuchlé oči. Cornelia se mu vrhne do náruče a s pláčem mu vypoví, co jí chtějí rodiče udělat. Caleb pozorně poslouchá a nakonec Cornelii osuší mokré líce. "Tak na co čekáš?" zeptá se. "Na co-cože?" vytřeští Cornelia oči. "Jeď." Řekne Caleb. "Ale Calebe! Já jet nechci. Plánovali jsme přece stanování a…". Caleb zamyšleně utrhne stéblo trávy a strčí si ho mezi zuby. "Stanování a Egypt je velkej rozdíl." Namítne. "No a? Ty na mém místě bys přece taky…" začne Cornelia, ale Caleb ji přeruší: "Neváhal bych ani minutu.". "Tak vydíš!" zajásá Cornelia. "Mít možnost podívat se do Egypta, neváhal bych." Dokončí Caleb. Cornelia se zarazí: "Ty bys… ty bys jel? Beze mě? Nechal bys mě tu?". Caleb si ji přitáhne a smířlivě ji políbí. "Nechci se vázat Cornelie. Po prázdninách jdu stejně na vojnu a… ani potom bych nezůstal v Heatherfieldu. Chci trochu poznat váš svět. Projít si ho. Nechci být ve dvaceti usazeném na jednom místě, mít starost jak zabezpečit rodinu… neříkám, že se nechci oženit. Jednou možná. Ale ne teď. Chápeš?". "Jo!" odsekne Cornelia, "pouštíš mě k vodě! Byla to pro tebe jenom hra co? Neměls mě vůbec rád!". Caleb ji vezme do náruče. "Cornelie, je lepší se rozejít teď než po prázdninách. Aby ty pouta nebyly ještě takový pevný. Stejně bychom se po prázdninách loučili a… třeba bych se už ani potom rozloučit nedokázal. Proto se s tebou rozcházím. Ne proto, že bych tě neměl rád, ale proto že tě mám rád. Chápeš?". Sluníčko vytrvale pálí, motýlci se honí a na louce rozkvétají květiny. Všechno se raduje a jásá. A uprostřed toho veselí sedí Caleb a Cornelia, na louce mezi květinami. Hledí si do očí, Cornelii po tváří stékají potoky slz. "Ale co ty?" vzlykne Cornelka. "Zajdu do Meridianu a rozejdu se s Elyon. Pak se vrátím sem… rád bych si přes prázdniny prošel aspoň okolí.". Cornelia hluboce vzdychne. "Mám jet?" zeptá se roztřeseným hlasem. Caleb smutně přikývne. "Poslední slovo?" šeptne Cornelia. "Hodně štěstí." Kývne Caleb…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alexandrík Alexandrík | E-mail | Web | 4. března 2007 v 15:33 | Reagovat

Chudák Corny. To už nemá pokračování?

2 Smajlinka (autorka) Smajlinka (autorka) | E-mail | Web | 4. března 2007 v 15:39 | Reagovat

Alexandrík: Nn, to je konec.

3 Alexandrík Alexandrík | E-mail | Web | 4. března 2007 v 16:15 | Reagovat

Hmm.... tak už se těším na tu Sonátu =))

4 Corny Corny | 4. března 2007 v 16:20 | Reagovat

škoda,ale nevadí,ved ty ešte niečo napíšeš,že? :-)

5 Corny Corny | 4. března 2007 v 16:27 | Reagovat

no,čo som hovorila!

6 eve eve | 4. března 2007 v 17:04 | Reagovat

To je tak krásný a smutný !!! Bééééééééé !

7 U.S.A.K. U.S.A.K. | E-mail | Web | 4. března 2007 v 18:52 | Reagovat

je to tááák smutný =¨) Ale těším se na sonátu

8 9pitris 9pitris | E-mail | 4. března 2007 v 19:41 | Reagovat

bylo to hezký ale ten konec ROZCHOD to je pro holku hrozně těžký ale těším se na sonátu

9 C.O.R.N.E.L.I.A. C.O.R.N.E.L.I.A. | Web | 4. března 2007 v 20:13 | Reagovat

=( To je smutnéééé =(

10 hay-hey hay-hey | E-mail | Web | 4. března 2007 v 21:19 | Reagovat

je to moc smutný...ale hezký

11 Cornelia Hale Cornelia Hale | Web | 4. března 2007 v 21:56 | Reagovat

Je to ták smutný, krásný, nádherný. =( Ale strašně už se těším na Sonátu =)

12 Emma Emma | Web | 7. března 2007 v 18:29 | Reagovat

je u mě soutěž o nej blog...

13 Smajlinka (autorka) Smajlinka (autorka) | E-mail | Web | 7. března 2007 v 20:44 | Reagovat

Emma: Jj, zučastním se:)

14 Corny Corny | 2. dubna 2007 v 12:10 | Reagovat

ach...stará dobrá hlaška zo seriálu," hele jsem blond ale né blbá" ... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama